Kukuřičný ostrov

Řeka Inguri je přirozenou hranicí dělící Gruzii od Abcházie. Uprostřed jejího toku se po jedné z jarních záplav vytvoří ostrůvek, jako stvořený pro pěstování kukuřice. Alespoň je o tom přesvědčen starý rolník, jehož sluncem ožehlá tvář se podobá krajině, po níž desítky let chodí. Gruzínskému tvůrci, na jehož nový film se netrpělivě čekalo, je stařík tichým společníkem. Mlčenlivě a s až rituálním soustředěním vykonává práci a Ovashvili kolem něj, jeho šestnáctileté vnučky i jejich ostrůvku doslova čaruje kamerou. I pomocí střihové skladby a téměř bez použití slov komponuje průzračně čisté drama o sepětí člověka a přírody. Uhrančivé obrazy doplňují intenzivní pohledy, v nichž se začne zračit obava v okamžiku, kdy se motorový člun pohraniční stráže přiblíží na dohled ostrůvku. Způsob zachycení všednodenních úkonů i nečetné interakce mezi postavami dodávají psychologickému dramatu svého druhu symbolickou, nadčasovou hodnotu.